Když jsem před koncem roku 2019 zaregistroval v médiích zprávy a o jakémsi viru v Číně, nepřikládal jsem tomu žádný význam. Je to daleko. Ale přišlo mi divné, že se o tom tolik píše, že se řeší přenos do jiných států apod. A pak už to všichni známe… :(

Je to už rok! Rok, co je svět jinak! Rok, který nikdo nezažil! Rok omezení, rok zmatků, rok beznaděje! Rok, co nemůžeme pořádně učit. Rok, co nemůžeme pořádně sportovat a hýbat se! A u toho se teď zdržím. Chci se s vámi podělit o své zkušenosti s cvičením v téměř půlročním lockdownu.  

Když se v polovině loňského října zavřela vnitřní sportoviště, říkal jsem si, co teď. Po několika měsících, kdy jsem nemohl ze zdravotních důvodů cvičit, mi bylo konečně lépe a najednou nebylo kde cvičit. Cvičit doma? Ale jo, jde to, ale… A tak jsem se prostě rozhodl začít chodit ven na workout hřiště nebo si vzít kettlebell a jít někam na hřiště/louku. Že je půlka října? Tak se obléknu!

První trénink po takové pauze byl super, navíc najednou něco nového. Úplně. Cvičíte třeba mezi paneláky, lidi na vás koukají a připadáte si vlastně hrozně hustě :) A tak jsem pokračoval. Až do teď. Ať bylo hezky, ať lehce pršelo, ať sněžilo, ať bylo teplo, ať bylo -10°C. Ať to byl silový trénink, silově-vytrvalostní nebo to byla krav maga. Výsledek? Několik kilo svalů nahoře, nějaká ta buchta na břiše :), dobrý pocit, fajn zážitky, provětraná hlava :) Vím jedno – až se jednou zase vše otevře, nevzdám se toho. Budu to s cvičením v tělocvičně pořád kombinovat.

O týden později, než jsem začal takto venku cvičit, mě napadlo se venku i vykoupat :) Bylo krásně, teplo, tak proč ne. Voda měla kolem 12 °C a bylo znát, že léto je prostě pryč :) A řekl jsem si, že se vykoupu každý týden, dokud to zvládnu. Pak že až do Vánoc… A koupu se do teď! Někdy i 4x týdně. Je to naprostá pecka! Těch zážitků s tím spojených, tolik míst poznaných, těch šrámů do krve od ledu :), těch endorfinů, těch naprosto skvělých pocitů! A už přemýšlím, jak to budu dělat v létě. Možná pořídím mrazák jenom na led, abych měl do vany… :))

Co tím vším chci říct? Chtěl bych inspirovat, že cvičit venku lze i v zimě, že se lze naučit otužovat a hlavně – že fakt automaticky neonemocníte. Přijde mi to jako takový mýtus, že cvičit venku v zimě rovná se onemocnět. Ne! Když začnete zvolna, v klidu, jde to! A opravdu bych si já sám ještě před rokem nedokázal představit, že jdu v mrazu cvičit ven nebo že se těším, až se ponořím do vody s ledem…

Cvičte, starejte se o sebe, má to smysl. Jako někdo, kdo celý život bojuje s nespecifikovaným autoimunitním onemocněním, to mohu jen potvrdit. Je mi teď fajn! Možná mám nyní jen lepší vlnu, možná jsem víc odpočatý, protože dlouho neučím, možná mi ale pomáhá to cvičení venku a otužování!

Zpět