Po 13 letech opět na "prknech"

Přidáno: 06.11.2016, 10:49:28

Ne, nebojte se, nemyslím divadelní prkna smiley Po dlouhých 13 letech jsem se zúčastnil oficiální soutěže v silovém trojboji a řekl jsem si, že vám o tom něco napíšu. Ale hezky od začátku…

Se silovým trojbojem jsem začal v roce 2000. Tou dobou jsem už nějaký ten rok posiloval a kamarád Honza mě tenkrát přesvědčil, že bych mohl zkusit silový trojboj. Pro neznalé – jde o 3 disciplíny: dřep s činkou na zádech, tlak činky od hrudníku nahoru vleže na lavici (benchpress) a zvednutí činky ze země (mrtvý tah). Trénoval jsem a v listopadu téhož roku byl součástí závodního týmu v soutěži družstev. Mé první výkony byly dřep 165 kg, benchpress 110 kg a mrtvý tah 180 kg. Podotýkám, že tenkrát to bylo i ve speciálních dresech, které pomohou k výrazně větším výkonům.

Zhruba dva tři roky jsem pak soutěžil, největší úspěch byla nominace na Mistrovství Čech s výkonem 542,5 kg – dřep 197,5 kg, benchpress 127,5 kg, mrtvý tah 217,5 kg. Vždy jsem závodil v kategorii do 83 kg.

Kvůli studiu na VŠ a dalším okolnostem jsem už dále nezávodil. Nikdy jsem ale na činku nezanevřel – cvičení s železem do mého života patří stabilně smiley 

Poslední zhruba 3 roky se opět věnuji silovému tréninku více, získal jsem mnoho nových informací o síle a pohybu a začal zase zvedat pravidelně, a hlavně úplně jinak. A tělo se dostávalo do formy rychleji než kdysi. Když k tomu přidám zásadní změnu stravy a životního stylu, forma šla nahoru.  První disciplína, která mě hodně chytla, byl mrtvý tah. Po pár měsících tréninku jsem zatáhl skoro 200 kg a ejhle – ono to jde yes

Nejen tohle mě motivovalo k tomu, že jsme letos s Radarem (nemá teď cenu rozebírat, kdo to je laugh – pro mě člověk, kterého si velmi vážím a který mě mnoho naučil) založili oddíl silového trojboje registrovaného pod Českým svazem silového trojboje. A tak vznikl Oddíl těžké atletiky Železná koule, z.s., který je složený z lidí, kteří vlastně začali cvičit z úplně jiných důvodů, než aby jezdili na závody v trojboji. Ale o tom někdy jindy….

První naše závody byly závody družstev. Měli jsme 2 družstva a všichni si jeli zazávodit poprvé, nasát atmosféru závodů, a hlavně získat zkušenosti. Zvednout činku je jedna věc, ale vypořádat se s nervozitou, přesným provedením cviků, s povely rozhodčích, to je zkrátka hodně věcí dohromady, na kterých závisí úspěch či neúspěch u každého pokusu.

Ale zpátky ke mně – já tam byl v roli trenéra a snažil se ostatní podporovat, uklidňovat, říkat co a jak apod. Moc se mi ta atmosféra závodů líbila a uvědomil jsem si, jak strašně moc chci zase závodit. A protože se za měsíc konala oblastní mistrovství jednotlivců v RAW silovém trojboji (bez podpůrných dresů), bylo jasno – jedu tam! Na přípravu mi zbýval pouhý měsíc, ale šel jsem do toho a makal.

A jak to ve Svitavách, kde se Mistrovství východních Čech v RAW silovém trojboji konalo, dopadlo? Skvěle! Jelo nás z oddílu 10, přivezli jsme dost nečekaně 3 medaile, někteří splnili II. výkonnostní třídu, padlo pár nominací na MČR dorostenců a juniorů. Na první závody úplně nového oddílu výborné, ne? yes

No a já získal jednu z těch medailí – bronzovou za třetí místo v kategorii do 83 kg. Výkony: dřep 160 kg, benchpress 107,5 kg, mrtvý tah 190 kg. Vím, že to není ve světě silového trojboje žádný super výkon, ale po měsíci tréninku, po dlouhých letech bez pořádných dřepů, jsem byl opravdu moc spokojen a jen mě to motivuje k dalším závodům. Zvláště, když už za rok a kousek budu v první skupině masters, kde jsou limity trošku nižší wink

Cvičte, hýbejte se, jezte kvalitně – do formy se můžete dostat v jakémkoli věku! A jestli to má smysl? Věřte, že ano! smileyyes

Petr


Zpět